Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web
 

LELEKOVICKO

 Strukturní hřbet Babího lomu (severně od Brna) představuje nádhernou ukázku geologického vývoje povrchového tvaru, od vzniku mateřské horniny přes její tektonickou deformaci, konečné vyzdvižení až k povrchové destrukci do dnešní podoby, přičemž při povrchové modelaci hřbetu se výrazně projevovala petrografická odlišnost hornin, kterými je temeno hřbetu budováno, vůči okolí.

V centrální části vyvýšeniny vystupují v nadloží hornin brněnského masívu, představovanými převážně vyvřelými hlubinnými granitoidy, suchozemské sedimenty spodnodevonského stáří. Ve spodní části 150 metrů mocného komplexu se jedná o střídající se arkózové pískovce a slídnaté břidlice, svrchní polohy tvoří pevný lavicovitý slepenec, sestávající z křemenných valounů zpevněných křemenným tmelem. K uložení sedimentů došlo v úzké depresi směru S-J, jež byla během variského vrásnění v mladších prvohorách stlačena do úzké, až 250 m hluboké synklinály. Přes její okraje byly nasunuty horniny brněnského masívu. Při dalším vývoji však byla její západní část vysunuta výše a erodována, takže na povrchových výchozech lze sledovat pouze východní křídlo tvořené k západu ukloněnými lavicemi slepence. Území bylo znovu tektonicky ovlivněno alpinským vrásněním, probíhajícím od konce druhohor do současnosti, kdy došlo ke zdvihu širšího prostoru v západním a severním okolí Brna.

V následujícím období se tak již naplno mohla projevit různá odolnost zastoupených hornin vůči zvětrávání. V teplém a vlhkém klimatu, které u nás panovalo během třetihor, se křemenné slepence, tvořené jedním z nejodolnějších minerálů vůbec, projevovaly jako nesmírně odolné vůči převládající chemické destrukci, zatímco granitoidy a arkózové pískovce podléhaly hlubokému zvětrávání a odnosu a jejich povrch se proto snižoval podstatně rychleji. Naopak v chladných obdobích čtvrtohor docházelo k výraznému mrazovému zvětrávání slepenců zesílenému o trhací účinky vody zatékající do vzniklých dilatačních puklin a zde zamrzající, čímž vznikaly velké bloky skalního materiálu o objemu až několik m3, zatímco okolní horniny se rozpadaly pouze v drobnou drť. Při letním sezónním rozmrznutí půdního povrchu se pak tyto bloky prostřednictvím gravitace přesouvaly po zamrzlém podloží na horniny svého okolí, kde se hromadily v přítomných sníženinách a tak zde vytvořily jedenáct tvarově nápadných kamenných proudů. Tímto procesem, doprovázeným rovnoběžným ústupem severojižních svahů, byl také zúžen původní slepencový hřbet, vypreparovaný před čtvrtohorami chemickým odnosem, o několik desítek metrů až do dnešní bizarní podoby.

TOPlist
 Vytvořeno službou WebSnadno.cz  |  Nahlásit protiprávní obsah!  |   Mapa stránek